GALINA GORDEEVA

KOUZLENÍ V BAČKORÁCH

KOUZLENÍ V BAČKORÁCH

Jak na kreativní fotografii v pohodlí domova?

Galina Gordeeva prozradí, jak se tvoří kouzelné příběhy bez náročné techniky a s minimálními náklady.

Malování světlem, na rozdíl od mnoha jiných žánrů, má svůj háček: musíte předem vědět, co chcete svým snímkem říct, jinak to bude jedna z mnoha zkušebních malůvek, které se na nás vysypou, když zadáme ve vyhledávači „malování světlem“.

Tady se právě začíná to nejnáročnější. Otázka: co budu fotit? Schopnost kreativního myšlení se vyvíjí jako sval. Musíte to pořád trénovat – každý den, v každé situaci. A zkoušet, zkoušet, zkoušet…

Nejdříve – skica!

Vím, že to není běžné pro většinu fotografů, ale často, než začnu fotit ve tmě, vždy nakreslím schématický náčrt. Neumím kreslit, nedokážu vykouzlit na papíru ani rovnou čáru – nevadí, vždyť to dělám výhradně pro sebe. Takové náčrty mají několik účelů: za prvé, dopředu vidíte, jak dopadne kompozice. To vám ušetří spoustu času, nemusíte si totiž hrát s objekty při focení a neustále je přemísťovat (ještě že některé objekty to dovolují, ale co, když fotíte led, který je pryč už za minutu?).  Za druhé, předem dostáváte představu o tom, jaké budete potřebovat rekvizity a nebudete muset přerušovat focení a utíkat do obchodu, protože se najednou zjistí, že něco chybí. Za třetí, je to spása pro zapomnětlivce: nápady přicházejí a odcházejí. Ne vždy můžete fotit rovnou, ale za týden si ani nevzpomenete, co vás nedávno napadlo v tramvají.

  • Co je čemu podobné?

Velmi dobrý cvik jednak pro děti, jednak pro kreativní dospělé je vymýšlet, co dalšího by mohly připomínat dobře známé tvary a objekty. Nakreslete nebo vytiskněte 10 kruhů a ke každému přikreslete něco, aby se z něj stalo něco konkrétního. Například, můžu přetvářit kruh na sluníčko, kolo, hodinky, zásuvku, hrneček seshora, pomeranč… co ještě? Těch kruhů může být samozřejmě i víc. Čím více času s tím strávíte, tím originálnější nápady budou přicházet. Totéž je s barvou. Až půjdete ven, vyhledávejte (a ještě lépe foťte) objekty jenom jedné barvy. Pak, až se vrátíte domů, se na to ještě jednou podívejte a zkuste odhadnout, co mají společného? Možná, nějaké téma? Nebo náladu? Stejně pracuji se světelnými efekty: pokaždé, když potkám nové světýlko, začínám přemýšlet, jak to bude fungovat na dlouhém expozičním času a co by to mohlo připomínat. Tak jsem třeba přišla na to, že dekorativní čínská svítící šňůra může tvořit tajemný kouř!

Proč bychom to všechno měli dělat? Jednoduché – aby naše fotky byly zajímavé, originální, nápadité a abychom ušetřili na rekvizitách.

  • Vycházíme z efektů

Jak se rodí nápad? Pozorováním. Dejme tomu, že už máme za sebou spoustu zkoušek a víme, jak vytvořit ten samý kouř. Dobře, kouř sice vytvoříme, ale jak ho můžeme zapojit do příběhu? Stačí nazvat řadu asociací, které v nás vyvolá. Třeba, za mě může být kouř záhadný, nebo chemický, nebo nebezpečný, nebo magický. Vybereme z toho něco a hned máme téma na focení: záhadný kouř vychází z nízké konvičky, jako by to byla Aladinova lampa.

Jdeme třeba na oheň: jaký může být? Jaké vyvolává asociace? U mě to jsou třeba, výbuch, svíce, taborák, vaření… Výbuch by mohl zapadnout do nějakého záhadného příběhu v chemické (ještě lépe – alchymistické) laboratoři a do toho můžeme zapojit i náš kouř!

  • Vycházíme z objektů

Pozorně se dívejte na krásnou keramiku, rostliny, starožitnosti – všechno, co se dá zapojit do snímku, a co se může stát mojí hlavní postavou. Každý objekt má v sobě hotovou situaci, příběh. Buď ho můžete „poslouchat“ a vytvořit něco, co nabízí, nebo všechno udělat naopak a tím vytvořit ještě zajímavější absurdní situaci. Hrneček vyvolává asociace s čajem, kávou, sladkostmi, ale může to být i něčí domeček. Může tam bydlet trpaslík nebo víla. Knihu má v domě každý. Kniha se pojí se světlem, čtením, písmenky, příběhy, vědou… co dál? Anebo karty: kouzelník, kasino. Můžete odkázat i na knihu či film, já mám ráda Alenku v říši divů, ta mi pomohla s mnoha příběhy.

  • Vycházíme z imaginární postavy

Příběh nemusíte vyprávět vy osobně, může to být sdělení od někoho jiného, koho ani neznáte. V tomto případě vycházejte z toho, co máte doma. Máte hodně knih? Ať je hlavní postavou milovník knih. Máte starožitný hrnec? Může to být příběh od středověké kuchařky. Školní globus a kufr? Tak vyzpovídejte cestovatele. Navíc se tyto postavy můžou dostávat do různých situaci. V laboratoři něco dopadlo špatně. Z misky s mlékem vyskočila kočka. Fotograf pije čaj z objektivu a místo sušenek mlsá na kartách paměti. Nic vás nenapadá? Vraťte se ke svým skicám a stravte u toho minimálně patnáct minut. Určitě něco vyplodíte.

Kouzelné triky od Galiny

Celou dobu si povídám o nápadech – věřte mi, je to opravdu to nejdůležitější – ale nic jsem zatím neřekla k technice. Těch triků mám až moc, abych dokázala všechno popsat v jednom článku, něco z toho ale ráda prozradím.

Šablona

Jak jsem předtím zmínila, neumím kreslit. Vůbec. Co ale, když chci do svého snímku nějakou kouzelnou postavu nebo nějaký jednoduše poznatelný objekt? Vyguglím, vytisknu, vystřihnu. A pak prosvítím. Jako příklad jsem vzala tato vznášející (nebo padající) písmenka, která jsem poctivě, jedno za druhým, vystřihla z černého papíru a pak nalepila na skleněnou polici (podobnou polici určitě máte v lednici). Police je umístěna za hlavními objekty a není viditelná, jelikož je průhledná. Písmenka jsem nasvítila zezadu pomocí černého optického vlákna. Je to štětec se svíticími konečky, který jsem objednala u firmy LPB (lightpaintingbrushes.com). Zbytek záběru, včetně fleku na pozadí, je nasvícený obyčejnou baterkou.

  1. Nakreslíme skici
  2. Vytiskneme a vystřihneme písmenka různé velikosti
  3. Nalepíme je na sklo
  4. Uspořádáme kompozici
  5. Umístíme sklo za knihami
  6. Zhasneme
  7. Fotíme!

f.5,6, 15 sek, ISO 160

Tip na focení

Pokud vám nikdo nepomáhá (což se pravděpodobně stane už na třetím focení, až o to ztratí zájem všechny členy rodiny včetně koček), používejte dálkovou spoušť. Já mám v mobilu nainstalovaný program Canon Camera Connect, který umožňuje mobilem nejenom spouštět, ale i dívat se na kompozici v živém náhledu. Lze ale použit i obyčejnou infračervenou dálkovou spoušť.

Polarizační duha

Znáte duhový efekt, který způsobuje polarizační filtr, když se díváte na průhledné objekty s počítačovou obrazovkou v pozadí? Pokud ne, běžte to zkusit, zaručuji nezapomenutelný zážitek.

Stačí nasadit na objektiv polarizační filtr a umístit nějaký průhledný kus, třeba, kelímek nebo plastovou lžičku, mezí foťákem a počítačem s nejlépe bílou obrazovkou a pak otočit filtrem. Kus ohavného plastu se kouzelným obrazem přetváří v duhu. Skvělý efekt! Jak ho ale přizpůsobíme k té fotce?

Duha ve mně vyvolává asociace s bublifukem, Pink Floydovou krychlí, dětstvím, jednorožci… Vytisknu a vystřihnu jednorožce z polyuretanového pytlíku. A, když jsme u těch jednorožců a u tématu dětství a holčiček, tak tam nahodíme něco, co k nim patří: třeba, sladkosti a koblihu. Jasně, že růžovou.

  1. Nakreslíme skici
  2. Najdeme na webu a vytiskneme jednorožce.
  3. Vybereme ne moc tenký plastový pytlík, pomačkáme ho a narovnáme zpátky (toto dělám, aby duhový efekt byl výraznější a byl vidět na celém objektu)
  4. Slepíme izolepou papír s jednorožcem a pomačkaný kus pytlíku
  5. Vyřežeme
  6. Nalepíme výsledek na sklo (pozor, plastová izolepa bude vidět, radši použijte kapku kancelářského lepidla)
  7. Umístíme objekty podle skice. Něco klidně přidáme na to sklo
  8. Dáme počítač za jednorožce a otočíme filtrem tak, aby se obrazovka stala černá a prosvítal pouze jednorožec.
  9. Zhasneme
  10. Fotíme. Nejdřív zhasneme obrazovku. Mně stačily pár vteřin na to, aby se dobře naexponoval jednorožec. Nasvítíme pozadí, ale jen lehce, aby nebylo nápadnější, než hlavní objekt. Nasvítíme objekty v popředí. Hotovo!

f.5,6, 10 sek., 85 mm, ISO 100,

Tip na focení

Stejně jako v ateliéru, vyhýbejte se přímému světlu. Sviťte zezadu a ze stran, takové světlo dodá snímku objem.

Levitace

Samozřejmě, nám nikdo nebrání jít po stopách Jordi Coalitica a házet objekty do vzduchu přímo před objektivem. Taková technika je ale značně nepředvídatelná a občas vyžaduje desítky pokusů. Nemluvě o tom, že se špatně pojí s nápadem focení s dlouhým expozičním časem. Druhý způsob vytvořit levitaci je nenápadně upevnit předměty na něčem tak, aby se zdálo, že se vznášejí do vzduchu. Jak už jste si všimli z předchozích tipů, ráda používám skleněnou polici. Pomocí tavicí pistole se tam dá nalepit skoro cokoli. Jednou se mi povedlo nalepit vajíčka, a dokonce citróny a tenisák! Má to i nevýhodu: sklo je ploché, ale občas ten příběh potřebuje větší objem. V tomto případě objekty můžete nasadit na drátky a zavěsit tak, jak jsem to udělala s kartami. Pro jistotu, aby neklouzaly po drátcích, jsem do každé přidávala kapku lepidla. Karty po tomto zákroku už nejsou použitelné, protože mají dírky uprostřed.

Na levitací těžších objektů se můžou používat studiové držáky na pozadí, anebo tlustší drát.

Samotnou kompozici jsem nasvítila baterkou z různých stran (jen ne zepředu!) Červené šmouhy jsem nakreslila pomocí optického vlákna s červeným filtrem, ruce jsem nasvítila postupně jednu za druhou.

  1. Nakreslete skici
  2. Nasaďte karty na tenké drátky. Dírku upevněte lepidlem.
  3. Drátky zavěste a rozprostřete, ať je tam více objemu. Přidejte objekty na stůl.
  4. Zhasněte
  5. Foťte
  6. Opatrně, aniž byste se dotkli kompozice (nesmí se hýbat!), nasviťte ji z různých stran.
  7. Nakreslete šmouhy pomocí optického štětce.
  8. Nasviťte nejdřív jednu, pak druhou ruku.
  9. Otevřete snímek ve Photoshopu a opatrně odklonujte stopy drátků.

f.14. 30 sek, 85 mm, ISO 100

Tip na focení

Když jde o člověka, radši používám externí blesk, protože je to skutečně náročné dostat ostrý záběr, když nasvěcujete živý objekt (i když se snaží nehýbat) během několika vteřin. Blesk jsem odpalovala dvakrát ručně.

Zamrzlé sklo

Chcete vytvořit příběh o Mrazíku? Nahlédnout do pokoje Sněhové královny, nebo pozorně se podívat na život pod ledem v zimním rybníku? Nádherný ledový efekt vytvoříte, když pokryjete sklo směsí z piva a uhlíku siřičitého a necháte ho uschnout.

Na tomto snímku jsem „zmrazila“ skleněnou polici, fotoaparát umístila nahoře, pod polici jsem dala dvě kapří šablony a na ní – sady zvětšovacích skel, které jsem zachránila od vyhození, ještě než jsem věděla, jak je budu používat. Nejdříve jsem nasvítila bílou odrazku, na níž to všechno stojí, pak skla – lehce z pravé strany, a nakonec jsem vytáhla zapalovač a škrtala s ním pod „ledem“. Teplé světlo trochu oživilo studený modrý záběr.

  1. Nakreslete skici
  2. Připravte sklo: smíchejte lžíci uhlíku siřičitého (Epsomské soli) s dvěma lžicemi světlého piva tak aby se křišťály soli rozpustily. Rovnoměrně aplikujte tekutinu na sklo a nechte ji uschnout přes noc. Nezasahujte do toho, i když se vám zdá, že můžete něco upravit. Doufám, že zápach rozlitého piva vám až tak moc nevadí…
  3. Položte na podlahu bílou odrazku (barva může být jakákoliv, záleží, jaký filtr nasadíte na baterku).
  4. Postavte dvě židle a na ně upevněte mražené sklo (nejlépe texturou dolů abyste to náhodou nepoškodili)
  5. Umístěte objekty nad skle a případně pod nim.
  6. Zhasněte
  7. Nasviťte odrazku, nasviťte objekty na skle z úrovně skla,
  8. Přidejte světelné efekty jiné barvy.

f.9. 10 sek, 85 mm, ISO 100

Tip na focení

Nezapomínejte pokaždé, než zhasnete, vypínat autofokus čudlíkem na objektivu.

Pro GALINA GORDEEVA vyrobila společnost Abson Reavs | Creative Studio. Tvorba internetových stránek na míru.
Copyright © 2021 All rights reserved. Používáme soubory cookies